Jdi na obsah Jdi na menu
 


      Elza z Beskydských argonautů

 

 

Obrazek

Ahoj. Jmenuju se Elza a jsem novopečená Hovawartí maminka. A jsem na to taky patřičně hrdá. Ale k tomu se teprve dostaneme. Začneme pěkně od začátku.

Narodila jsem se na Ostravici u strašně hodného pána (Zbyněk Tomeček) 2.12.2003. Mým budoucím páníčkum v té době umřel pejsek Chodský pes Art a rozhodli se, pořídit si hovíka. Myslím, že to byla dobrá volba. Byla jsem roztomilé štěně.Obrazek Už tehdy jsem se na páníčky dívala takovým tím smutným pohledem, který mi zůstal dodnes. Tehdy měli páníčci doma i kocoura Čerta. Byl na mě zlý. Prskal a syčel jen co mě viděl. Na Arta byl zvyklý, ale mě si neoblíbil. Však jsem ho taky pěkně prohnala, když jsem vyrostla. Jednoho dne utekl a už se nevrátil. Asi pochopil, kdo je U Piškotové chaloupky teď pánem. No a tak jsem rostla, malá piškotka Klárka si se mnou hrála a často mě i zlobila (ale protože jsem pes s dobrým srdcem, nikdy jsem ji za to ani vlásek nezkřivila), střední Piškot Dan se mnou chodil na cvičák (kde mě to šíleně nebavilo), až ze mě vyrostla vznešená Hovawartí dáma.

ObrazekKdyž mi táhlo na druhý rok, vydal se se mnou Dan poprvé do světa. Byla to moje první cesta a hned jsme jeli až na druhou stranu republiky - na Šumavu do Hájné Hory na Hovawartí psí tábor.  Jeli jsme velkou železnou obludou, která celou cestu hlasitě houkala a dělala ŠšššŠššš...Strašně jsem se bála do ní nastoupit. Ale stálo to za to. Na táboře bylo skvěle. Tolik pejsků stejného plemene a já si mohla se všema hrát. Tam jsem potkala i Barryho - budoucího otce mých štěňat. Také jsem tam pronikla do tajů Agility a strašně jsem si tento sport oblíbila. Byla jsem na to šikovná, ale páníček mi to kazil a brzdil mě. No co. Každý nemůže být sportovně nadaný. Naštěstí se tam Danovi taky moc líbilo, našel si tam spoustu kamarádů a proto to to nebyla první naše akce.

Pak mi začal krásný život. Páníček zjistil, že se mnou může v pohodě cestovat, takže se mnou začal jezdit na Hovawartí akce a začal mě brát i do Brna, kde studuje veterinu. Bude z něj pan doktor a bude se o mě moct starat, což je dobře, protože se vždycky strašně bojím chodit do ordinace. Ve škole to byla vždycky pohoda. Na týden se ze mě stával panelákový pes, který půlku dne proležel vedle gauče, podívala jsem se i na přednášky, kde nás pejsků bylo vždycky víc. Když jsem se nudila, tak jsem jim roztahala po bytě obsah odpadkového koše a nebo jsem si šla pokecat s osmákama, které tam můj páníček chová v kleci.

Obrazek

  No a takhle si já žiju. Na zkoušky se mnou páníček nešel, protože ví jak nemám ráda výcvik. Ne že bych neposlouchala, ale pořád se točit okolo nohy z jedné strany na druhou, chodit po poli tam a zpátky, to mně vážně nebaví. Ale nějaké Zopky bych určitě zvládla. Však se přijďte podívat, že poslouchat umím. Na pár výstavách jsem taky byla, ale že by mě bavilo se předvádět, to zrovna taky moc ne. I když jsem vždycky dostala výbornou a jednou jsem na Mezinárodní výstavě v Brně dostala od jedné rakouské rozhodčí V3.

ObrazekA protože páníček říkal, že každá správná fenečka musí mít aspoň jednou za život štěňátka (a taky si určitě chtěl nacvičit porod, když z něj bude pan veterinář), tak jsme se jednoho dne vydali za Barrym, no a ted jsem tak kde jsem. Je to krásné ty moje miminka, ale je s tím tolik práce. Furt aby je člověk myl, pořád to má hlad. Ale ze dne na den rostou.....No tak už asi musím jít. Už je slyším, jak kňučí, že mají hlad. Ale nebojte. Budu Vám tady přidávat nové fotky a doplňovat informace. Tak Haf Haf příště.

9.5.2008

Ahoj. Tak zítra budou mít ti moji caparti týden. Mlíka mám dost takže všichni pěkně rostou. Však taky mají po čem. Nějak mi po porodu přestaly chutnat Hillsky, na které jsem byla zvyklá, tak mi páníček kupuje Puriny pro kojící feny. A ty jsou teda mooooc dobré. Taky jsem pyšná, že už se Vás tolik přišlo podívat na moje stránky. Jinak rodina Piškotů skoro celá odjela na Vinné trhy do Valtic a zůstal tu se mnou jen Dan. Ale my to tu spolu zvládnem. Stačí, když mi dá nažrat a uklidí nám pelíšek a zbytek zvládnu sama. Tak haf haf, ozvu se příští týden.

17.5.2008

Ahoj. Tak dneska maj caparti 14 dní. Začíná to být fuška. Začínají hrozně tahat za struky. Dan je dneska odčervoval a vůbec se jim to nelíbilo. Pro mé mateřské uši bylo to naříkání hrozné, tak jsem se na Obrazekto radši ani nedívala. To mi páníček dal nějaké cukříky a ty byly dobré. Shltla jsem, ostatně jako všechno teď. Mám pořád hlad. Sním toho dvakrát víc než normálně. Bojím se, abych nepřibrala, protože musím držet linii, ale zatím vypadám pořád krásně štíhle. Snad mě ti mojí drobečci moc nestrhají. Dan mi zítra odjede zase do Brna a přijede až za 10 dní. Jsem z toho moc smutná, ale říkal, že si udělá hodně zkoušek a pak už se mnou bude pořád. To je dobře. Pomůže mi se starat o ty moje neplechy. Tak se mějte krásně, přijďte zase na návštěvu na moje stránky a haf, haf někdy příště.

2.6. 2008

Ahoj. Dlouho jsem se neozvala co? Měla jsem teď toho až nad hlavu. Štěňata už strašně zlobí. Mají už pěkně ostré zoubky, takže mě hodně bolí když pijou mlíko. Páníček se mě sice už snaží pomalu odstavovat, ale mlíka mám pořád hodně. Naštěstí už mi pomáhají s krmením a dávají jim i něco jiného. Teď o víkendu se tady bylo podívat hodně lidí na ty moje drobečky. Mluvili hodně o tom, že mi je odvedou. Doufám, že to nebude brzo, protože mi bude moc smutno, tak ať si je ještě užiju. Ale jinak to byli všechno moc milí lidi. Všechny jsem si je pořádně očmuchala. No přece nedám drobečky někomu zlému. Jsem to musela pořádně prověřit. A jinak je všechno v pořádku. Drobečci jsou zdraví, rostou, už jsme podruhé odčervení. A je to teď pohoda, když přijel páníček z Brna. Celý den je s náma a pomáhá mi s drobečkama. Takže jsem spokojená. Začal se mnou zase chodit na procházky. Aspoň si na cchvíli odpočinu od tajtrlíků. Tak se mějte, jdu spát, protože jsem unavená....Tak haf, haf a o tom, co je u nás nového, se můžete dočíst v sekci Novinky.

 

Výstavy: 12.2.2006 Mezinár.výst. psů Brno - V3

             13.10.2007 Klub.výst Milovice - Výborný

10.8.2005    RTG  DKK  1/0